Příspěvky uživatele

<< Čajovna

Procházela jsem kolem studny a musela jsem se pozastavit nad těma povídačkama, že plní přání. Každý svého štěstí strůjce, ne? naklonila jsem se nad okraj studny, ale neviděla jsem nic než černotu. No jo noc není není nejlepší doba na zkoumáni studen. pomyslela jsem si a zamířila přes ulici k institutu.
Cestou jsem si uvědomila, jak málo lidí tu potkávám. Na silnici nebylo jediné auto a ani poblíž jsem neviděla živou duši.
Asi bych se měla bát napadlo mě, ale na strach jsem byla moc naštvaná. To že jsem musela opustit Luka mě žralo, ale hodlala jsem si hlídat svoje myšlenky. Nikdy nevíš.

>> Institut

<< Club

Šla jsem po chodníku a vyhýbala se courajícím se kolemjdoucím. Bože to mají zařazeno na neutral zařvala jsem v duchu a vyhnula se dalšímu chodci. Prošla jsem kolem čajovny, kde postávala pár lidí v náladě. Bože, co ty paka mají na vodnicích. Úžasná možnost jak se oddělat a jahodovou příchutí? zavrtěla jsem hlavou a nakopla jsem kamínek, který mi ležel v cestě. Tohle chození po městě mě nanejvýš unavovalo. "Budu se muset naučit teleportovat se!" zamručela jsem si pod vousy a naštvaně se podívala za nějakým chvlápke, který do mě strčil. "Vole!" zašeptala jsem a pokračovala jsem v cestě k institutu.

>> Studna přání

A ty přechody už tam máš ;)

<< Club Buena

Prošla jsem okolo čajovny, kostelu a minula jsem i studnu přání. Noc byla chladná a měsíc jen sem tam vysvitl nad cestu. Celou dobu jsem si vyčítala, že jsem musela Luka tak opustit, ale nezbývalo mi nic jiného. Snad to pochopí pomyslela jsem si když jsem za sebou zavírala dveře do institutu. Rozhlédla jsem se po hale, ale nikde nikdo. A já se sem jak debil ženu naštvala jsem se a sedla jsem si na pohovku. Ale nevydržela jsem sedět dlouho. Došla jsem si do pokoje a přitáhla si pár papírů a uhel. Skicák jsem raději nechala zamčený. Znovu jsem si sedla na pohovku a začala jsem kreslit.
Tak jsme se do toho zažrala, že jsem si ani neuvědomila, co kreslím. Když jsem zvedla oči od papíru. Uviděla jsem sebe na vrcholu útesu v zátoce, jak mi ze zad vyrůstají bělostná křídla. Na sobě jsem měl černé kalhoty a sportovní podprsenku a v ruce jsem držela naše rodinné skládací kopí. Zavrtěla jsem nad obrázkem hlavou, ale i přesto, jsem začala dodělávat pozadí, aby bylo jasné, že stojím na útesu a pode mnou je moře. Do práce jsem se zažrala, že jsem nevnímala nic okolo sebe.

Zaklonila jsem hlavu, aby měl lepší přístup k mému krku. Natáhla jsem ruku a přitiskla si ho k hrdlu.
"Co ty chceš dělat s dětma, když neuhlídáš vlastní klín?" zeptala jsem se smíchem a ještě víc ho šťouchla do rozkroku. Zasloužil si to. Mě taky jeho dotyky na břiše nenechávali klidnou. Tohle tílko byla dobrá volba pomyslela jsem si a přitiskla se k němu. Cítila jsem jak mě mezi polibky i lehce kouše. Moc se mi to líbilo, ale když začal nasávat jemnou kůži trhla jsem hlavou a kousla ho do ucha.
"Žádný značkování nebude a se sexem taky nepočítej brouku." obrátila jsem se čelem k němu a pro změnu jsem ho líbala na krku. Já jsem si dovolila jeho kůži i lehce nasávat, on se podle všeho nebránil. Rozepla jsem mu jeden knoflík košile a do vzniklého otvoru jsem vsunula dlaň, cítit pod rukama jeho svaly mi zvyšovalo hladinu hormonů. Povzdechla jsem si a pokračovala v líbání jeho krku. Jeho ruce mě hřály na zádech, čemuž jsem se vážně divila, protože už tak jsem si připadla rozpálená jako kamna.
V tom mi zavibroval telefon, který jsem si dala z nedostatku prostoru do podprsenky. Musela jsem se zasmát Lukovo výrazu, když zjistil, že mi vibruje výstřih. Demonstrativně jsem vytáhla mobil a přečetla si zprávu.
Ahoj ňufu, naša drahá Stelluška chce niečo riešiť, vraj máš dojsť do inštitútu, teda ak tam ešte nie si :) Smutně jsem si povzdechla. Zajela jsem si rukou do vlasů. Věděla jsem, že ty šťastné chvilky nebudou trvat věčně, ale takhle brzo? Nespravedlnost
Smutně jsem ukázala zprávu Lukovi. Vypadal přesně tak jak jsem se cítila. Smutně, zničeně naštvaně.
Objala jsem ho kolem krku, pak jsem ho dlouze a něžně políbila na rty. "Musím jít. Předtím se skočím upravit. A nekoukej tak smutně. Za chvíli zase budeme spolu,ale nevím na jak dlouho to bude, takže ti zavolám." aniž by to čekal, jsem se lehce odrazila a obmotala mu nohy kolem pasu. Ani jsem se ho nemusela držet rukama, tvrdá práce se vyplácí. dala jsem ruce na jeho tváře a políbila ho na nos.
"Pokud to půjde zmíním se o tobě Stelle, to je naše Ingwe. A klidně tu zůstaň a bav se, ale drž se dál od absintu a dalšího alkoholu, ano?" naposledy jsem ho objala zašeptala krátké miluju tě a vydala jsem se k toaletám abych se upravila. Utřela jsem si rozmazanou řasenku a vlasy jsem si vyčesala do vysokého aby nebylo vidět, jak jsou zacuchané z toho tance. Naposled jsem se zkontrolovala a vyrazila jsem do institutu. Při cestě barem už jsem Luka neviděla. Ničí mě, že ho tu musím nechat, ale co mám dělat? pomyslela jsem si a vydala se po chodníku k Institutu.

>>Institut

Oplácela jsem mu polibky ještě s větší vervou. Cítila jsem jeho doteky po celém těle až mi z toho nabíhala husí kůže. Jeho doteky byly mnohem odvážnější než moje. Byla jsem ráda, že stojíme v rohu klubu a Luko nás navíc kryl svými rozložitými rameny.
Povzdechla jsem si, když mi zajel rukou pod podprsenku. Když se mě dotýkal na té jemné kůži do těla mi vystřelilo horko a trochu se mi zamotala hlava. Udělala jsem krok vzad a přitáhla si Luka k sobě. Takže jsem byla zmáčklá mezi jím a stěnou. Když mi kolenem zajel do klína zalapala jsem po dechu. On, mě ale líbal dál a dál a já se přizpůsobovala. Až když kolem prošel nějaký opilec a málem spadl na Luka, vzpamatovala jsem se. Rychle jsem Luka stáhla stranou, takže se ten ožrala natáhl na zemi kousíček od nás.
Začala jsem se smát. "Luko, já si to nechci rozdat v klubu, asi bychom toho měli nechat." řekla jsem zlehka ho políbil na rty a odtáhla jsem se. Cítila jsem se jako v ohni. Srdce mi bušilo a já jen těžko popadala dech. Začala jsem si představovat, jaké by to bylo, kdybychom byli u něj v pokoji v hotelu a pokračovali bychom tam kde jsme teď skončili. Když se moje myšlenky rozjeli na plné pecky, trochu jsem se zastyděla a snažila jsem se přestat, ale moje představy už se rozjeli jako jedoucí vlak a já jsem nemohla vyskočit. Myšlenka na jeho rty na mé kůži mě nenechávala v klidu. Rychle jsem se vydala na parket mezi ostatní těla. Ani při tanci mě představy neopouštěli. Moje kůže na jeho. Jeho teplo a polibky. Moje slastné povzdechy mísící se s jeho. Naše společná blízkost. Zatřásla jsem hlavou a místo toho jsem si hlasitě zpívala píseň která právě hrála. Shodou okolností, to byla moje oblíbená Walks like Rihanna: "She can’t sing
She can’t dance
But who cares
She walks like Rihanna

Have you seen that girl?
Have you seen her?
With the way she moves you'll want to kiss her
She’ll be the girl of your dreams
If you can close your eyes..." teď už jsem ani já moc netancovala. S davem jsem v refrénu vyskakovala, ruce nad hlavou a zpívala jsem z plných plic, ale jen těžko bych přeřvala hudbu. Jen pár nejbližších tanečníků se na mě podívalo, ale nebylo na nich znát, jestli se jim to líbí, nebo jim to vadí. Ale to mi může být jedno řekla jsem si a pokračovala ve zpěvu i tanci. Pohazovala jsem boky i hlavou a náramně si to užívala. Když tahle píseň skončila bylo mi to trochu líto, ale hned tam pustili Iconu Pop, další mojí oblíbenou píseň. Znovu jsem se odvázala. Sem tam jsem zkontrolovala pozici Luka. Stál nedaleko a pobaveně se při pohledu na mě culil. Když jsme navzájem zachytili svoje pohledy vyplázal jsem na něj jazyk a otočila se k němu zády a tancovala dál. Jak jsem se lekla, když mě zezadu objal. Už jsem měnila těžiště, že ho přehodím přes rameno. Ale pak ho moje tělo poznalo a já s ním začala tancovat. Mimoděk jsem se k němu naklonila. "Tohle nedělej, ještě dvě vteřiny a přeletěl bys moje rameno, ani bys nestačil mrknout." zasmála jsem se a zadečkem se mu otřela o klín.

Když mě sundal, bylo mi to trochu líto, ale udobřil si mě džusem. S povděkem jsem se napila a přes okraj skleničky ho sledovala.
Smutně jsem se na něj usmála. "Promiň Luko, jedinej, kdo by tě mohl přijmout je naše Ingwe a tu jsem nepotkala" pokrčila jsem rameny a trošku jsem se k němu posunula, aby jsme se dotýkali boky.
Zadívala jsem se na parket a hledala nějaké tanečníky, kteří vypadali že tancují a né že se snaží plácnout mouchu, která kolem nich létá. Očima jsem těkala po parketu. Poté jsem našla jeden velmi zábavný pár. Vypadali jako dva epileptici při záchvatu, kteří se zrovna pokoušeli o sex ve stoje.
"To při tanci vypadám jako oni?" zeptala jsem a se smíchem jsem ukázala na onen pár.
Než odpověděl trochu jsem se protáhla, aby mi neztuhly svaly.
Natočila jsem se tělem k Lukovi a přitiskla se k němu a hladově ho políbila na rty. Uvědomovala jsem si, že tyhle krásné chvíle nebudou trvat věčně a někdo mi je brzy sebere. Ryan, démoni, práce lovce, jiná krásná holka, smrt. Když mi tyhle myšlenky prolétly hlavou, přitiskla jsem se k Lukovi ještě pevněji a jemně jsem ho kousla do rtu. "Nemůžu tě ztratit" zašeptala jsem mezi polibky, ale pochybovala jsem, že to mohl přes všechen ten hluk tam slyšet. Proto jsem ho náš polibek ještě prohloubila a sjela jsem mu nehty na ruce od hrudníku až k lemu kalhot, za které jsem jsem strčila dva prsty a přitáhla jsem si ho k sobě a prsty jsem ho lehce hladila po té jemné kůži. Cítila jsem jak se napjal a zase uvolnil. Cítila jsem se stejně a stejně jsem si to užívala.

Když jsi mě odnášel na parket, měla jsem chuť se mu vykroutit.
"Já mám nohy Luko a poměrně funkční." zasmála jsem se a opětovala mu polibek.
Začali jsme tancovat, znovu a znovu jsem se nechávala unášet vírem hudby, ale Luko udělal nějaký zvláštní pohyb, když jsem si všimla, jak někdo letí k zemi. Zastavila jsem se a podívala se na Lukovu oběť. Byl to ten otravný kluk. Podívala jsem se naštvaně na Luka pohledem "Toto vážně bylo nutné?!" Když mě ale políbil, nevydržela jsem se na něj zlobit dlouho. Přitiskla jsem se k němu a stále jsme se pohupovali v rytmu, když jsme se odtrhli. Musela jsem se zasmát jeho obraně.
"Kdyby jsi byl gentleman jak o sobě tvrdíš, nesrazil by jsi ho bez varování na zem brouku. A věř nebo ne, holky se o sebe umí postarat. A pokud je tak hloupá, že se opije a sedne na lep prvnímu debilovi..." řekla jsem po tom, co mě políbil. Nebyla jsem nadšená jak se projevoval. Potřebuje se naučit ovládat vztek... Napadlo mě a slíbila jsem si, že ho už dneska budu držet od alkoholu.
Pak si mě pozvedl a já mu automaticky obtočila nohy kolem pasu a ruce kolem krku. Když mě chytla za zadek zasmála jsem se. Tohle sis mohl odpustit takhle bych vydržela několik hodin řekla jsem si, ale veškeré myšlenky vymazal náš polibek. Byl dlouhý, vášnivý a rozproudil mi krev v žilách. V tu chvíli jsem nedokázala vnímat nic jiného než Luka a melodii, do které se pohyboval. Pohladila jsem ho po krku.
Odtrhla jsem se od něj a usmála se na něj. "Víš, že bych se takhle udržela dost dlouho i bez tvé pomoci."řekla jsem a políbila ho na nos.
"Ale je od tebe milé, že mi nechceš při tom svém "tanci" nechceš pošlapat nohy."Ale i tak jsem se ho stále držela a tancovali jsme dál.

Zasmála jsem se jeho představě.
"Né díky. Nemyslím, že by to byla dobrá práce pro někoho jako já." zavrtěla jsem hlavou. Nikdy jsem vlastně o svém možném zaměstnání nepřemýšlela. Ale když už s tím začal. Napadlo mě tolik profesí, které by mě bavilo dělat. Portrétistka, sportovkyně, lektorka bojového umění, veterinářka koní, překladatelka. Zavrtěla jsem hlavou a vyhnala si smutek z duše. Smiř se s tím, jsi lovkyně a toho se nezbavíš usmála jsem se na Luka a stiskla jeho ruku.
Ale všimla jsem si, že se nevěnuje mě, ale někomu na parketu a podle toho jak zatnul čelist a ztuhly mu rysy v obličeji, to nebyla žádná hezká slečna.
Vzala jsem jeho bradu mezi ukazováček a palec a násilím ho přitáhla k sobě. Políbila jsem ho na rty. Rukou jsem mu zajela do vlasů zezadu na krku a přitiskla ho ještě víc k sobě. Když jsem se od něj odtrhla znovu jsem ho chytla za bradu a lehce stiskla. "Ať je to kdokoliv, ten zkažený večer ti za to nestojí, ne?" zeptala jsem se a očima se mu vypalovala do jeho.
Bratr tomu říkal vražedný pohled. Prý se cítil jako malé dítě, co rozbilo hrneček, když jsem se na něj takhle dívala. Když Luko ucuknul pohledem a políbil mě do vlasů usmála jsem se. Vyhrála jsem!
"Chceš jít ještě tancovat?" zeptala jsem se a už vstávala.

Když jsme tancovali cítila jsem z něj alkohol, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Jsme přeci v baru, tak ať si užije Tanec s ním byl opojný, ale dostávala jsem žízeň.
Když mi podával sklenici chtěla jsem se jí chopit, ale při pohledu na skleničku mi došlo, že to je alkohol. Ale skleničku jsem si stejně vzala, i když už jí stahoval.
"Já tě nebudu tahat opilého domů aby bylo jasno." čichla jsem si ke sklenici. Fuj absint otočila jsem se na podpatku a přišla ke klukovi, který si přede mnou sednul na zadek. Usmála jsem se
"Na, a promiň" vrzla jsem mu skleničku do ruky a vrátila jsem se k Lukovi. Absintu už se zbavil a podle všeho tak, že ho vypil. Nelíbilo se mi to, ale co jsem mohla dělat. Nejsem jeho matka řekla jsem si a omotala mu ruce kolem krku, protože začala hrát pomalá píseň. Přitiskla jsem se k němu a položila si hlavu na jeho rameno a povzdechla si.
Pomalu jsme spolu tančili a tiskli se k sobě. Cítila jsem tlukot jeho srdce a brala jsem to jako rytmus svého života.
Když píseň skončila. Zatáhla jsem Luka do boxu a sedla si naproti němu, cestou jsem si u číšníka objednala džus, který mi po chvíli přinesl.
Usmála jsem se na Luka a znovu se dotkla růže ve vlasech.
"Moc ti za ní děkuju." usmála jsem se na něj pod stolem jsem přejela svojí nohou po jeho.
Pak jsem vytáhla obrázek, který jsem měla za pasem legin a podala mu ho. Naposledy jsem se na něj podívala. Vypadali jsme jako šťastná dvojice. Seděla jsem tam o něj opřená a smála se, on mě pevně držel a líbal mě do vlasů.
"Taky pro tebe něco mám." řekla jsem a natáhla se přes stůl a podala mu složený obrázek. Usmála jsem a čekala jsem, co na to říká.

Dotkla jsem se růže, kterou mi vpletl do vlasů.
Docela se mi líbilo jak tancoval. Kdybych chtěla, seděl by na zadku mě u nohou, ale rozhodla jsem se být hodná a srovnat s ním tempo. Navíc i když to bylo proti mé přirozenosti, nechala jsem ho vést. Své pohyby jsem přizpůsobila jemu. Měla jsem chuť si s ním zatancovat tango, ale na to, tu nebyli připravení. Pokývala jsem hlavou, když začal tancovat s větší vervou. Sice to bylo stále relativně pomalé, ale už se kolem nás zase začal dělat kruh lidí, co koukali a koukali. Provokativně jsem mávla nějakým klukům, co tam stáli v chumlu a měli takový chtivý výraz.
Na to se budete muset víc snažit. řekla jsem si a oddávala se tanci s Lukem. Přejížděla jsem mu rukami po těle a on přejížděl po mém.
Pohyby s ním byly nespoutané a divoké. A já si je moc užívala. Ale i tak jsem se naklonila k Lukovi. "Neunav se mi, abys to tu chvíli ještě vydržel!" zasmála jsem se trochu se lekla, když mě jeden z těch kluků chytnul za ruku a přitáhl si mě k sobě. Rychle jsme pohledem zarazila Luka a zvedla dva prsty a pak otevřela dlaň. Viděla jsem, že mojí zprávu pochopil "Dej mi dvě minuty a nezlob" usmála jsem na mého nového tanečníka. Podle všeho měl děsnou radost, že si mě ulovil. Pomyslela jsem na vztek v Lukových očí a rozhodla se s chlapcem skoncovat brzo.
Otočila jsem se kolem své osy a rychle u toho klesla na zem, natáhla jsem nohu a podkopla mu tím nohy. Chlapec si ani neuvědomil, že sedí na zemi. Stoupla jsem si k jeho hlavě, poslala mu vzdušný polibek, zasmála se, otočila jsem se na podpatku, hodila jsem vlasy a plácla se po zadku.
Došla jsem k Lukovi a znovu si položila jeho ruce na svoje tělo.
"Promiň za vyrušení, to se mi stává běžně." zasmála jsem se a políbila ho na tvář. "A dávej si pozor ať ty paka nezabiješ. Vím, že by jsi je zabil tak to radši nech na mě. Vypořádám se s nima rychleji, elegantněji a budou se mnohem víc stydět." otočila jsem se na kluka, který se zvedal ze země. Kámoši okolo mu to dávali pěkně sežrat, ale nikdo už se na mě vyzývavě nedíval.

<< Institut

Rychle jsem prošla kolem studny a parku, měla jsem dojem, že jsem v parku zahlídla "gang blonďáků", ale rozhodla jsem se nevšímat si jich.
Po chvíli jsem se ocitla před barem, ale to už se začalo stmívat.
Všimla jsem si Luka. Přišla jsem k ně mu a po francouzsku jsem ho políbila na obě tváře.
"Salut mon ami! Ça va?" usmála jsem se na něj a zatáhla jsem ho do baru. Kývla jsem na vyhazovače, který se na mě usmál. Zapátrala jsem v paměti a uvědomila jsem si, že tady byl, když jsem s klukama vytírala parket. Asi jsem tu udělala dojem zasmála jsem se a vtáhla jsem Luka dovnitř.
Když jsem uslyšela hudbu, jako bych najela na jiný režim. Zasmála jsem se a protancovala jsem se doprostřed parketu. Přestala jsem vnímat svoje okolí, můj tep byl stejně rychlý jako rytmus hudby. Samozřejmě jsem se zase jednou zapomněla, že při tanci přitahuju až moc pozornosti. Rozhodla jsem se si to užít. Dala jsem do tance ještě víc vášně a všimla jsem si, že se kruh kolem mě zvětšuje. Zasmála jsem se a přidala jsem pár gymnastických prvků. Viděla jsem jak několik lidí kouká s otevřenou pusou. Hodila jsem hlavou a ještě o trochu víc jsem zakroutila boky.
Když píseň skončila, vyšla jsem z kruhu a uslyšela za sebou potlesk. Ignorovala jsem kluky, kteří se ke mě blížili a přišla jsem za Lukem. Vyzývavě jsem se na něj usmála. "Tak co, budeš mi stačit brouku?" Otočila jsem se k němu zády a přitiskla moje tělo na jeho, jeho ruce jsem si dala na boky a znovu s nimi začala kroutit. Cítila jsem se ve svém živlu a začala jsem zpívat spolu s písní.

Když jsem byla ve třetím jednání knihu jsem odložila a zkontrolovala čas na mobilu. Uvědomila jsem si, že se setmí za relativní chvilku.
Zaklapla jsem knihu a hodila na sebe připravené věci. Zkontrolovala jsem svůj vzhled k zrcadle. Vypadala jsem docela dobře. Ale musela jsem se zamračit nad svojí postavou. Pořád moc tlustá. No snad to vytancuju řekla jsem si a natáhla se po zbrani. Až po chvilce hledání jsem si uvědomila, že jí nemám kam dát. A sakra! Nakonec jsem zaimprovizovala a zbraň připnula jsem si pouzdro na dýku k lýtku. Splývalo s černou barvu leginů, tak jsem si řekla, že to nebude snad takový problém. Nakonec jsem si znovu přetřela řasy mascarou a naposledy se upravila. Když jsem byla se svým vzhledem dostatečně spokojená zkontrolovala jsem si pokoj, hlavně, že jsem si zamkla skicák, ale pak jsem ho přeci jen vytáhla vytrhla kresbu, kde sedím před Lukem a zády se mu opírám o břicho, on mě líbá do vlasů a já se usmívám se skloněnou hlavou. Kresbu jsem si zastrčila za pár legín a skicák jsem znovu zamkla a schovala klíček, tentokrát do páru ponožek.
Když jsem odcházela došlapovala jsem v rytmu Lukova jména Lu-Ko Lu-Ko
>> Club Buena

Když mi Luko potvrdil, že přijde srdce mi přestalo zběsile tlouct, ale jen na chvíli, pak začalo znovu, protože ho uvidím.
"Dobře tak zatím ahoj" řekla jsem mile a položila mu to. Položila jsem mobil na stolek a začala přemýšlet, co si vezmu na sebe.
Otevřela jsem skříň. Sukni, džíny, šortky, nebo leginy? ptala jsem se sama sebe. Nakonec jsem ze skříně vytáhla potrhané leginy. Byly uhlově černé a trhance na přední straně, byly na krajích rudé a sem tam nějaký rudý cákanec. Původně to byly normální leginy, ale jeden vlkodlak je krapet, no, roztrhal. Tak jsem je vyprala, kraje dobarvila a sem tam něco lehce sešila.
Opřela jsem se o dveře skříně a hledala nějaký dobrý vršek. Nakonec jsem vytáhla bílé tílko s proříznutými stranami. Byl na něm velký černý nápis Holly Shit na přední straně. K tomu jsem si vytáhla červenou sportovní podprdu aby ladila s cákancema na leginách.
K tomu jsem si vybrala kotníkové boty na podpatku.
Šla jsem se do koupelny nalíčit. Zvolila jsem kouřové stíny a linku a lá kočičí oko, nakonec mascaru. K tomu červenou rtěnku. Byla to výrazná kombinace, ale do klubu nebyla špatná. Pak jsem se podívala na hodiny a uvědomila si, že je brzo. Takže jsem si rozčesala vlasy, vzala jsem rudou křídu ze sady na kreslení a přetřela jsem si s ní konce vlasů abych zvýraznila rudou. Pak jsem použila lak a tím zafixovala barvu.
Ještě jsem se nechtěla oblékat, abych se nezašpinila. Sedla jsem si na postel a vzala si jednu ze 3 knížek, které jsem vlastnila. Byla to sbírka díl Shakespeara. Nalistovala jsem si Sen noci svatojánské a dala jsem se do čtení.

Cvičení mě na jiné myšlenky bohužel nepřivedlo. NAopak jsem začala ještě víc vše rozebírat. Chvíli jsem se snažila mozku bránit, ale pak jsem nechala myšlenky volně plynout.
Jaká bych asi byla matka? Dokázala bych ty drobky ochránit? Dokázal by je Luko ochránit? Tam se proud myšlenek a odpovědí na ně zastavil. Proč zrovna Luko? On není jediný muž na světe! pomyslela jsem si a zatřásla jsem hlavou. Potřebovala jsem si jí aspoň na chvíli vyčistiit. Ale můj rejpavý hlásek měl jiné plány Protože o ně s tebou projevil zájem. Slíbil ti, že je ochrání vyzpěvoval mi v hlavě a já měla chuť praštit si s hlavou o zem abych ho nějak dostala ven. Nakonec jsem to vzdala a oddala se představám jáké by byli naše děti, kdybych je měla s Lukem. A jaké by byly s Ryanem. V obou případech by měli černé vlasy, ale tím podobnost končila. Ty Ryanovi by byly vyšší a možná i elegantnější. Ty Lukovi by byly silnější a schopnější. Zavrtěla jsem hlavou a vstala jsem. Kotník už byl skoro v pohodě. Akorát jsem byla zase spocená. Znovu jsem se tady vydala do sprchy a vlasy jsem si svázala do drdolu abych si je nenamočila. Tohle byla sprcha jen na pár minut. Když jsem vylezla ze sprchy už osušená, vydala jsem se k posteli pro skicák. Chvíli jsem projížděla obrázky až jsem se zasekla na rozpolcené tváři. Smutně jsem si povzdechla. Skicák jsem zaklapla a znovu ho zamkla do šuplíku. Chvíli jsem jen tak seděla a pak mi došlo, že mi chybí společnost. Odkdy jsi tak závislá na ostatních?! zařval na mě další rejpavý hlas. Pokrčila jsem rameny a natáhla jsem se pro mobil. Chvíli jsem uvažovala komu zavolat. Ryan neboo Luko? uvažovala jsem a pak jsem chtěla vytočit Ryana, ale něco mě zastavilo, nějaká vzpomínka. Vyvolala jsem si jí a před očima jsem spatřila "blonďatý gang" Ten kluk byl Ryan! Ale to podvědomí mě nenechalo být. A jedna z blondýn byla Stella. Měla bych ho nechat ať se s ní líp seznámí. Né všichni tu navzájem musí být na nože. řekla jsem si a už mobil odkládala. Zastavila jsem se uprostřed pohybu a dřív než jsem si to stačila rozmyslet jsem vytočila Lukovo číslo. Držela jsem mobil nervozně u ucha a poslouchala to otravné strojové "Voláte mimo síť...." Nervozně jsem zaklepala prstem do krytu mobilu. Nakonec se přeci jen ozvalo to pípání ohlašující vyzvánění.
Když mi to Luko konečně zvedl dalo mi zabrat abych ze sebe dostala vyrovnané: "Ahoj Luko tady Nat. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli by ses se mnou před setměním nechtěl sejít v klubu Buena. Chtěl si mě přeci vzít tancovat, ne?" nervozně jsem se zasmála a musela si hned vynadat. S nervozitou jsem čekala na jeho odpověď.