Příspěvky uživatele

Během spánku se strašně vrtila a křičela. Chtěl jsem jí probudit, ale nešlo to. Pak se probrala sama a byla celá vyklepaná. Po tváři jí stékaly slzy. Otřel jsem jí je a byl jsem zvědav na její sen.
,,Co se ti zdálo, zlato? Něco ošklivého?'' když, ale řekla, že je to v pohodě, nechal jsem to bejt ale moc jsem jí nevěřil.
,,Tak to jsou potom špatní upíři a moc moc zlí když jim svěcené věci neublíží. Ale stejně se mi ty krucifixi líbi takže je budu mít.'' usmál jsem se nad svojí pitomostí
,,Možná to je nejsilnější zbraň a tohle si o ní myslíš do té doby dokud nestojíš před hlavní.'' vysvětloval jsem svůj názor a nakonec mi tak trochu i dala za pravdu.
,,To bych se měl asi začít bát jestli jsi takovej vrahoun co? A kolik kolik máš vlkodlaků či démonů. To si taky budeš jednou dělat tetování.'' zeptal jsem se s úšklebkem a políbil ji do vlasu.
,,Francouzské kapely. No jistě. Ona má Francie takové kapely jo.'' nevím proč, ale začal jsem ji moc popichovat.
Začalo mě bolet v kříži jak jsem tam seděl a podpíral ještě její váhu. Tak jsem se vymanil a lehl jsem si a záda. Sledoval jsem mraky nad sebou.

Při vzpomínce na tu událost jsem se musel usmát. Už se to stalo a teď mi to přijde legrační. Tehdy ne.
,,To je v pohodě, zlato. Já jsem se s tím nějak smířil. Byl to nevšední sexuální zážitek a budu rád když se mi to už znova nestane.'' řekl jsem ale pak jsem se naklonil políbil ji na krk
,,Maximálně s tebou by mi to nevadilo.''usmál jsem se jí u krku
,,No, ale když si vezmeš ve filmech krucifix na upíry působí. Tím se dá tedy říct, že by mohl být. A když vím, že upíři jsou doopravdy tak jaké to asi pro něj bude když ho zasáhne do prsou krucifix?'' zamyslel jsem se při té představě. Jestli jim to tak vadí tak by to mohlo být zajímavé.
Už jsi někoho zabil Tahle otázka mi v hlavě zvonila jak obrovský zvon. Jistě, měl jsem nasvědomí pár brouků, ale na to se asi neptala.
,,Skoro. Nikdy jsem úplně nezabil, ale vždy skončili na JIPce. S mnohými jsem se ani neviděl, takže nevím, jestli jsou na živu nebo na následky zemřeli.'' zamyslel jsem se. Možná bych se měl o to zajímat jak dopadli
,,Opravdu žádná ti nevadí jo. Mě ty střelné zbraně přijdou jako srabárna. Když chci někoho zabít tak se trochu snažím ne. A né že ho z 20m roztřílim na kaši, aniž by měl možnost něco udělat. Proto zastávám středověk kde to bylo čistě o umu zacházení s meči či jinými podobnými zbraněmi.'' ucítil jsem, že mi v náručí trochu uvadá. Podíval jsem se a viděl jsem její zavřená víčka. Políbil jsem ji na temeno.
,,Tak dobrou noc.''pošeptal jsem a dělal jsem jí opěrátko zatím co spala.

S tou rukou mě dostala, a já myslel, že tam vybuchnu.
Pak jsem se, ale zeptal na první otázky a bylo to pryč. Nejdřív jsem si myslel, že uteče. Ale sedla si zády ke mě a opřela se o mě. A spustila odpovědi. Odpověď na první otázku byla taková normální. Až na to odreagování od smrti to takhle dělá hodně lidí.
Tomu o jejím bratrovi jsem ale rozuměl míň. Chvíli mi trvalo, než jsem si všechny ty kousky poskládal dohromady. Konejšil jsem jí v náručí a líbal vlasech když vyprávěla.
,,Takže o něm nevíš do teď nic?'' zeptal jsem se
Její první otázka byla záludná a hlavně to bylo jediné co jsem chtěl přední ukrýt. Ale zeptala se tak jí odpovím.
,,No abych řekl pravdu, tak když nebudu počítat tu poslední, tak žádnou.'' usmál jsem se
,,U ní to bylo spíš tak, že jsem neměl moc na vybranou. Jednoduše řečeno mě opila, svázala a znásilnila. Měla ale tolik slušnosti, že použila ochranu a nemusel jsem mít tahanice o dítě. Já jsem vlastně tedy neudělal nic a jsem na tom asi tak jako ty. Až na to že jsem zažil nedobrovolnej sex.'' usmál jsem. přece jenom když si na to teď vzpomenu tak to bylo komické.
,, No a zbraně. Od něčeho trochu. Hlavně nemám rád střelně zbraně, až na luk a prak. U těhle je to o tom jak to kdo umí a ne přijít a zmáčknout spoušť. To nemám rád. Jinak dýky, kopí, sekery, meče, nože, vrhací nože, hvězdice, krucifixi, cepíny, šavle a zkoušel jsem i několik japonských zbraní.'' dokončil jsem a políbil ji.

,,No proto, už jsem se bál, že jsem tě začal nudit. Musel bych v tom případě, přitvrdit.'' řekl jsem a usmál jsem se. Cítil jsem jak pod mými dotyky skoro taje. Ale byla stále přesvědčená, že je čas. Přestal jsem dorážet a vyslechl její návrh.
,,Co se ti na tělesném poznávání vadí?'' zeptal jsem se a zhoupl jsem zadek, až jsem jí zatlačil na klín. Usmál jsem se a zymslel jsem se nad třemi otázkami.
,,Jak jste se poznali s Ryanem?'' byla to hodně ostrá otázka na tělo, ale doufal jsem, že jí to nevadí.
,,Mluvíš pořád o bratrovi, tak jsem se chtěl zeptat co se mu stalo?'' Takhle musí byt ještě horší jak ta první, ale když nebude chtít odpovědět tak se neurazím.
,, No a do třetice mě teď nic nenapadá. Tak se mě pak taky zeptej na 2 a další se domyslí.'' řekl jsem a posadil jsem se. Jí jsem vytáhl taky abychom seděli naproti sobě. Sedl jsem si do tureckéh osedu a protože jsem měl žízeň nalil jsem si trochu už studeného kafe.

,,Tak aspoň do příště víš, co čekat, protože já nevím kdy to přijde zase.'' řekl jsem a utopil se v jejích polibcích.
Když mě provokovala z klahotama a jak se mi hrudníkem a následně celím tělem otřela o klín, zaúpěl jsem. Na to jak říká, že je nevinná tak má docela provokativní chování řekl jsem si a cítil jsem jak ho posouvá v kalhotách nahoru. Byl jsem zvědav na její reakci, když už ho takhle probrala.
Překuli jsme se opět a střídali jsme se v polibcích. Líbal jsem ji na krku, na klíční kosti a zůstal jsem na hrudníku. Chytil jsem do zubu okraj jejích plavek a nadzvedl jsem je. Podíval jsem se jí do očí a musel být na mě komický pohled, ale bylo mi to fuk. Pustil jsem je a ty se vrátili do své pozice. Pak jsem jí jemně nosem odhrnoval lem plavek z hrudníku a líbal jsem ji přes prso víc ke straně. Cítil jsem jak se jí napnulo tělo a vzdychla. Chvíli jsem ji takhle líbal a pak jsem se vrátil kjejím rtům a věnoval se jim.
,,Tak třeba proto, že mi miluješ?'' odpověděl jsem otázkou, ale pak jsem se zamračil.
,,A ty myslíš na to jak mě opustíš jo? Takhle brzo?'' tvářil jsem se raněně a odvrátil jsem tvář. Ale ve skutečnosti jsem se smál.

Pro sebe jsem se smál, když jsem viděl jak nechápavě se tváří. Popravdě jsem něco podobného čekal, ale ne v takovém měřítku takže jsem byl tak trochu taky překvapen. Když ale spustila francouzštinu docela jsem se lekl. Pochopil jsem z toho jen ''co se stalo?''
,,Abych se přiznal sám jsem překvapen. Tohle ještě nikdy neudělala.'' řekl jsem. Podíval jsem se na její nechápaví výraz.
,,Myslím příroda. V nějakých okamžicích se mi povede přivolat přírodní sílu. Nevím v jakých ale převážně to bývá buď z radosti nebo vzteku. Ale tenhle emoční zážitek a adrenalin s tím pořádně zahoupal.
S těmi plavkami máš pravdu no. Nějak jsem nepočítal, že by se šlo do vody.'' dodal jsem a usmál jsem se.
,,No vídím, že za svého života jsi toho viděla opravdu hodně.'' začal jsem se smát. Vztal jsem a přesel jsem k ní.
,,No tak, zlato, snad si se nebála? Ty co prošla už mnohými bitvami a žije v nadpřirozeném světě ses bála jo.'' řekl jsem provokativně a trochu jsem ji polechtal. Pak jsem si prohlédl její znamení.
,,Pěkné. A to opravdu nosíte všichni v rodině jo?'' Začalo mi byt nepříjemně v těch mokrých kalhotách, ale s Nat na klíně jsem na to zapomněl. Polibky jsem jí opětoval a položil se s ní na záda tak, že ležela na mě. Jen jsem trochu zadoufal, že mi to slunce kalhoty brzy usuší.

Navzájem jsme se oddávali vášnivému milování bez sexu. Její otření se o můj klín mělo fatální účinek na to, že jsem ztratil nad ním kontrolu a vzepřel se. Co se dalo dělat. Nechal jsem ho být. Zavinila si to sama.
Cítil jsem z ní ty samé emoce jako jsem jí dával najevo já. Čisté a pravdivé.
,,S tím cvrnknutím jsem si dělal srandu. Mám docela vysoký práh bolesti. Asi ne tak veliký jako ty, ale mám.'' řekl jsem. Chvilku jsme tam tak ještě leželi, ale při jejich slovech, že bychom měli jít a jsou dvě cesty jsem se postavil. Jí sem držel v náručí a díval jsem se jí do očí.
,,Za ty kalhoty si na břehu vynadám uvidíš.'' řekl jsem a šibalsky jsem se na ni usmál. Bylo vidět v jejích očích, že poznala co se chystám udělat, ale než mohla zareagovat tak jsem ji políbil, rozeběhl jsem se a skočil jsem s ní do prázdna.
Kolem nás vířil vzduch jak jsme letěli vzduchem a já ji políbil. Líbal jsem ji tak vášnivě, že moje emoce měli vliv i na přírodu kolem mě. Zvedl se vítr a zachytil nás. Do vody jsme pořád ne a ne dopadnout. Nat se v tu chvíli odtrhla a přenos emocí se uvolnil a příroda mě opustila. Byly jsme skoro na břehu. Chyběli asi 2 m. Takže nás vítr odnesl dobrých 15m. Ale po zrušení jsme dopadli z malé výšky do vody. Seděl jsem na dně vodu k hrudníku a Nat pořád v náručí, mi teď seděla na klíně.
,,Zatraceně s kalhotama. Mělo mě napadnout abych si vzal plavky.'' Řekl jsem a políbil jsem s usměvem nechápavě vzhlížející Nat.

Poslouchal jsem a sledoval jak si hraje s pískem. Podsvěťané mu byli nyní ukradení. Obrázky ho ještě trochu vrátili na zem. Ale pak už jen napjatě poslouchal jak to je s jeho rodiči a se všemi lovci.
Poslechl jsem si celý příběh a sledoval jak plave pryč. Natáhl jsem se.
Idris. Mezi Francií a Německem. Tam nemám jak se dostat ani kdyby to bylo otevřeno pro veřejnost. Připadal jsem si hloupě vůči Nat. Mají různá pravidla a nic mi nesmí říkat a stejně mi to pověděla. Riskuje kvůli mě. A já nemám žádnou možnost zjistit, jestli mí rodiče tam byli a někdo je tam zná. posadil jsem se. Chtěl jsem si opravdu dát do huby, že jsem na ni vyjel. Zvedl jsem se a došel k vodě. Bylo mi už jedno jestli se dívá nebo ne, sundal jsem si kalhoty a vlezl do vody. Plaval jsem k útesu s kalhotami nad hlavou, takže to bylo krapet těžší. Tam jsem hodil kalhoty na útes a vyškrábal jsem se za nimi. Natáhl jsem si je a došel jsem k Nat. Nechtěl jsem jí vylekat tak jsem 5m za ní šlápl na listí aby zašustilo a klekl jsem si za ni.
,,Nat. Odpusť mi, že jsem na tebe tak vyjel. Nemůžeš za to a ani si neměla právo mi to říkat. Riskuješ kvůli mě už jen tím, že si mi řekla o lovcích. Byl jsme hlupák. Nejradši bych si naflákal. Děkuji ti, že si mi to pověděla.'' řekl jsem a natáhl si ji na sebe a lehl jsem si na útes a Nat ležela na mě. Rukou jsem jí zajel do vlasu. Podíval jsem se jí do očí a lehce přitiskl své rty k jejím. Na chvilku jsem se oddálil abych jí řekl ta dvě slůvka.
,,Miluji tě'' v těch slovech je všechno. Vrátil jsem se k polibkům který byli vášnivější než ty za celou dobu co leželi na pláži. Byli v nich všechny city, které jsem k ní cítil. Veškeré emoce a láska, láska kterou jsem k ní cítil. Na světě neexistuje nic, co by bylo větší než má láska k ní. Poznal jsem, že jsem našel svou zpřízněnou duši a nehodlal jsem se ji vzdát. Ani pro Ryana.

,,Nejsem cíťa, jen to bolelo.'' řekl jsem a smál jsem se.
,,Co vůbec existuje všechno za ty zlí. Nikoho jsem ještě neviděl. Nebo spíš viděl neviděl.''vlkodlaci, démoni. Ještě aby řekla, že tu jsou i upíři a už mě nic překvapit nemůže. Hladil jsem jí po stehně. To byla jediná část kam jsem dosáhl když jsem zkroutil ruku.
,,Ale ukážeš. Zvládla by si třeba nakreslit tuhle u situaci. Jak se tu po sobě válíme a tak?'' zeptal jsem. Takovej obrázek bych si pověsil na pokoji.
Pak mi ale polštářek zmizel a začal hopsat po pláži jako králík. Chvíli jsem ani nepoznal co je hlava či noha. Vrátila se mi zpátky a sedla si zády ke mě a přitiskla se. prej nebyla rozcvičená To bych chtěl vidět jak to vypadá když rozcvičená je.
Sledovali jsme jak slunce stále stoupá výš a výš.
,,A zazpíváš mi něco?'' zeptal jsem se. Najednou mě ale chíč zpěvu přešel a napnuli se mi svaly. ví něco o mých rodičích. o mých rodičích. Jak by mohla něco vědět? Kde by se to mohla dozvědět. A proč mi to neřekla dřív a nechala mě v tom. mýsilo se ve mě tolik pocitů, že jsem se bál, že vybouchnu.
,,Jak můžes vědět o odkud pocházím? Kdy by jsi k tomu přišla? '' řekl jsem stále s napjatým tělem a čekal jsem na vysvětlení.

,,Hele dej si pozor, jestli mi zmrzačíš jazyk jak se chceš se mnou pak líbat.'' řekl jsem varovně a zasmál jsem se než se ke mě sklonila a políbila.
,,Asi je možný, že za to můžeš ty no. Vždycky když tě vidím tak mě to tak vyvede z rovnováhy...''přidal jsem úšklebek a stáhl jsem si ji pro polibek.
,,Nevím jestli si budu rozumět s vlkodlaky. Haidy byla tak jiná, tak skvělá. Docela mi chybí. Měl jsem ji fakt rád.'' řekl jsem se smutným výrazem a podíval jsem se přes vodu přes obzor.
,,Nevím odkud pocházím, ale vyrůstal jsem v Japonsku. A když se na mě podíváš tak je jasný, že Japonec nejsem.'' tuhle otázku si pořád pokládám já sám, odkud vlastně pocházím.
,,Chtěl bych vidět tvoje obrázky. Vždycky jsem obdivoval lidi co mají fantazii a pohled na to aby dokázali realitu zvěčnit na papír či kamkoliv jinam. Tvojí gymnastiku a atletiku jsem pocítil na vlastní kůži.'' vzpomínám na ten její kop kdy se zhoupla o větev.
,,Tancovat tě někdy klidně vezmu když budeš chtít. A zpívat jsem tě už slyšel a řekl bych že máš medový hlas.'' vzpomínam na každý okamžik kdy jsem ji slyšel zpívat a nechal jsem se unášet rytmy.
,,No řekla si mi toho celkem dost. Nevidím důvod proč z tebe tahat další informace.'' řekl jsem a vytáhl jsem se k ní abych ji mohl políbit.

,,Myslíš jako nějak takhle''řekl jsem a ještě jednou jsem se jí zhoupl přes rozkrok. Usmál jsem se. Ale vytáhl jsem se k ní nahou když si sedla a položila si mě do klína.
,,Obyčejně se mi to neděje. Nevím co tím teď je. Ale za tu dýku se opravdu omlouvám. ''omluvil jsem se zase i když jsem věděl že to je za námi.
,,Taky nevím co bys beze mě dělala.'' řekl jsem s úšklebkem a vyplázl jsem na ní provokativně jazyk.
,,Co bych ti o sobě pověděl. Nejsem moc zajímavý'' zamyslel jsem se. Můj život opravdu není nijak zajímavý, natož údaje o mě.
,,No tak na činnost si už musela přijít.'' začal jsem se smát
,,Dělám si srandu. Ale zase neříkám, že to nedělám rád, to ani omylem. Vždycky mě bavilo cvičit psy. Měl jsem teda jen jednoho ale byl úžasně. Fenka Huskyho. Jmenovala se Haidy. Hodná, poslušná, přátelská no prostě skvělá. Oblíbená barva modrá. Jídlo.. no nevím sežeru všechno co mi kdo donese pod nos. Nevím co by tě mohlo ještě zajímat. Jestli tě ještě napadá něco na co se chceš zeptat tak se ptej. Odpovím ti na cokoliv se zeptáš. Úplně na cokoliv.'' když jsem se nad tím zamyslel tak to možná asi nebyl ten nejlepší nápad, ale což. Nechtěl jsem mít před ní žádné tajemství.
,,U tebe vím, že tě baví hrát si se zbraněmi. Ale co tě třeba tak ještě baví. Taky toho o tobě moc nevím.'' byla to vlastně pravda. Ráda bojuje. To je jediný co o ní vím. Možná ještě to, že se zamiluje do dvou kluků a pak má problém si vybrat. Trochu jsem se uculil. Vždyť není jediná, Takovejch lidí na světe je.

Byl jsem rád, když mi řekla, že by chtěl má dítě se mnou. Jednou třeba změní názor a budeme ho mít. Ale jsme mladí.
jsme naprogramovaní pro boj se zlem Proto jsem tedy každého kdo byl zlí zkrotil. Mám to v sobě. I když to nebyl démon stejně dostal.
Pomalu jsem se nad ní naklonil jam mě stáhla sebou, a něžně jí líbal. Nohama a rukama si mě k sobě zamkla a neměl jsem kam utéct ani jsem to neplánoval. Pomalu jsem jí rukou sjel po stehně přes zadek. Pak jsem táhl ruku pomalu nahoru až jsem se dostal zase na její prso a lehce jí na něm hladil.
Byli jsme to jen mi dva. Nikdo jiný. Jediný kdo se na nás koukal bylo slunce. Lehce jsem ji skousl ret a přesouval jsem se na tvář a na krk kde jsem jí líbal. Měl jsem nutkání jí udělat cucflek, ale asi by mi moc nepoděkovala. Nechal jsem to tedy být a přesunul jsem se přes klíční kost na hrudní kost a níž pod prsa kolem pupíku. Snesl jsem se ještě níž až k podbřišku. Tam jsem jí něžně líbal a cítil jsem jak se napíná. Víc nechtěla, jak řekla tak jsem ani víc nezkoušel a začal jsem se pomalu vracet k pupíku. Jednu ruku jsem měl stále na jejím prsu a druhou jsem se podpíral, abych se na ni nesvalil.
Hlavou se mi honilo spoustu obrázku, co by mohlo být, kdyby změnila názor a chtěl víc. Kluci jsou fakt v tomhle věku asi úchylný pomyslel jsem si a do polibku jsem se trochu usmál.
Když se mi ruka trochu smýkla, omylem jsem se jí hrudníkem otřel o její klín. Rychle jsem se zase podepřel, aby si nemyslela, že to bylo schválně, ale cítil jsem jak se jí víc napnuli svaly. Netušil jsem ale jestli vzrušením nebo leknutím.

,,Já jsem neřekl že se degraduji. Ale až se rozhodneš tak to takhle bude. Vezmi se těch dní jen kolik chceš. To je tvoje rozhodnutí a potřebuješ si ho promyslet. Chtěl bych být hlavně s tebou.'' možná jsem to trochu už přehnal s tím tlačením aby si vybrala.
,,Opravdu si nikdy neměla nikoho jako kamaráda. Nikoho kdo by nebyl z rodiny ale citila by si k němu stejné pouto?'' Byl jsem trochu překvapen, ale byl jsem na tom přeci jen stejně. Jediný můj přítel by po smrti rodičů otec Goliáš.
,,Ani v pozdějších letech bys nechtěla dítě. Až budeš starší a budeš mít dost lovení.'' přemýšlel jsem a líbilo se mi jak si pohladilo břicho. Určitě by chtěla, ale chápu její rozhodnutí. Do téhle profese je těžké přivést dítě. Ale když je láska opravdu hluboká tak pak partneři chtějí tu lásku ještě umocnit a dát dál. A tady právě nastupují ty děti.
,,Já..no..já..'' zakoktal jsem se, ale odpovědět sem jí chtěl ,,Jednou bych ho i chtěl. Hodně bych ho chtěl.'' pak jsem ji pomalu odtáhl abychom si viděli do očí.
,,Ano s tebou. Si první koho takhle miluji a první láska je vždy ta nejsilnější.'' řekl jsem jí a zase jí k sobě přitiskl. Když mě začala líbat na krku nadzvedl jsem hlavu a lehce vzdychl. Byl to tak úžasný pocit. Hladil jsem jí rukou po zádech a druhou jsem propletl prsty s její.

,,Když budeš nešťastná budu cítit bolest. Jen když budeš šťastná ty budu i já. sledoval jsem oblohu. Slunce už celé vykouklo nad vodou a teď na nás jasně svítilo. Uvědomil jsem si, že mám hlad. Ale krmili mě pocity které jsem teďka cítil, takže jsem to nevnímal.
,,Jenou to přijít muselo. A vezmi se že né celou dobu si přemítala o klucích jako u milencích, ale jako o kamarádech. A teď si získala jak milence, tak nového kamaráda.'' už jsem nemohl dál mluvit o sobě jako o jejím milenci. Měla to těžké už tak. A potřebovala se rozhodnout. Kdyby v téhle náladě zůstala déle, mohla by si něco udělat. A to opravdu nechci.
Přesto jsem odpověděl ,,Nemusíš hned. Máš na to kolik času budeš chtít. Ale zase to nepřeháněj. Kluci jsou strašně nedočkavá stvoření.'' řekl jsem s úsměvem. Být se smrtí vyrovnaný je něco úplně jiného než jí pak prožít. Věřím, že jako lovec toho máš už hodně za sebou. Ale stále jsi mladá a čeká tě toho ještě hodně. Ty můžeš přivést na svět dalšího lovce, který ponese dál tvůj odkaz. A na světě není nic silnějšího než mateřská láska.[/b]'' přivinul jsem ji k sobě blíže a dál jsem jí hladil po vlasech. Když jsem viděl jak jí mám schoulenou v klíně, už vůbec nevypadala jako silná bojovnice. Teďka jsem jí mohl dělat otce. Koutky se mi posunuli víš při té myšlence a pře vzpomínce na dnešní noc. To by nebyla moc dobrá kombinace. Tak jsem tam seděl a lehce sebou pohupoval abych jí zkusil uklidnit. Vždyť houpání pomáhá uklidnit rozrušená miminka. Ona je jen trochu přerostlé miminko.

,,Nenávist jde ruku v ruce s láskou, stejně jako světlo a tma, zlo a dobro. Nikdy není jen jedno nebo druhé. ''pokusil jsem se ji to vysvětlit. Začala už moc filozofovat a šlo to trochu mimo mě tak jsem zkoušel to co jsem už jednou slyšel sám.
,,Smrt je přelétavá teta. Chodí si kam se jí zachce a je jí jedno, jestli někomu vezme blízkého či někoho koho nemá nikdo rád. Ale bez smrti nemůže být další život. Někteří umřou pro něco čemu věřili, jiní proto, že přišel jejich a další aniž by chtěli. Tví blízcí jak si řekla zemřeli v boji nejenom pro to, čemu věřili, ale i pro to aby chránili toho koho milují. V tu chvíli mysleli na tebe a na to jak budeš moc dál žít. To že se držíš stejného odkazu jako oni jim naznačuje svojí lásku a věčnost k nim.'' uvědomil jsem si, že to co jí teď říkám jsem si říkal několikrát, abych zahnal smutek po rodičích.
,,Jen ten kdo ví, že nasledují den muže být jeho poslední, tak si užívá život plnými doušky. Život se má žít a užívat a ne jen existovat.'' Zamyslel jsem se. nikdo mi ještě neumřel protože bych mu ublížil. Nebo to aspoň nevím.
,,Ne, nevím jaký to je pocit když někdo zemře mým zapříčiněním. '' schoulila se mi v náručí a plakala, hladil jsem jí po hlavě a přemýšlel co říct.
,,Já tě miluji Nat, a proto bych nechtěl vidět, že jsi nešťastná. Ryan tu byl dřív a měla by si být s ním. Není to o tom, že bych tě neměl rád. Právě naopak a proto tě musím nechat jemu. Vždycky budu mít radši veselou kamarádku nežli nešťastnou přítelkyni. '' řekl jsem trochu s bolestí a políbil ji na temeno hlavy.
,,O tvé smrti nechci slyšet už ani slovo. Tím se nic nevyřeší.'' řekl jsem hrozivým hlasem, ale hned jsem se uklidnil a šeptal jí dál něžným, přátelským hlasem.