Příspěvky uživatele

,,To věřím, že by ses udržela, ale to bych se tě pak nemohl dotýkat'' vysvětlil jsem a znovu ji políbil. Taky bych tak vydržel dlouho. A když skončila pomalá píseň stále jsem se s ní pomalu točil i do rychlejších. Tušil jsem, že brzy seskočí, aby se znovu divoce zmítala, ale sám jsem ji pustit nechtěl.
,,Já a pošlapat tě? O to nejde, jen nechci aby mi tě zase někdo sebral'' usmál jsem se na ni. Když skončila i rychlá píseň položil jsem Nat na zem a za ruku ji vedl k baru. Objednal jsem džus pro Nat a pro sebe 7up. Napil jsem se a odváděl jsem Nat na okraj parketu.
,,Asi ses tam u vás na mě neptala viď?'' zeptal jsem se jí, když jsme byli mimo lidi. Byl jsem zvědav jak to tam u nich chodí. Hlavně bych mohl být Nat blíž, než jsem teďka.

Stahla si mě za bradu k sobě a políbila. Polibek jsem jí oplatil a tiskl se k ní. Když se odtáhla podíval jsem se jí do očí.
,,Možná by mi pak bylo ještě lépe.'' pověděl jsem a usmál jsem se na ni. Ještě než se zvedla jsem jí políbil a popadl do náruče. Odnesl jsem si ji na parket a políbil ji ještě než jsem se s ní pustil do víru tance. Když jsme se zrovna míhali kolem toho kluka, on mě sice neviděl ale já jo. Balil nějakou lehce podnapilou slečnu a možná by jí i dostal, kdyby si znova nesedl na prdel. Nevěděl jak a koukal se nechápavě. Přitom stačilo lehce šťouchnout do kolení jamky a ostuda byla na světě, dívka se mu jen vysmála a odešla. Tvářil se naštvaně, že mu už podruhé někdo pomohl k posezení na zemi. Usmál jsem se. Podíval jsem se zpátky na Nat a bylo vidět, že se zlobí. Políbil jsem ji dlouze a do toho s ní stále tancoval.
,,Tobě by se to také nelíbilo. Ty se o sebe umíš postarat, ale ona ne. Tak jsem se zachoval jako Gentelman a pomohl jí. A je mi hned líp a není z toho žádný zkažený večer.'' vysvětlil jsem a znovu ji políbil. Když to z rychlé písničky přešlo zase na pomalou, vyhodil jsem si ji tak, že měla nohy kolem mého boku, ruce kolem krku. Já ji chytil za zadek a pomalu jsem se s ní otáčel. Do toho všeho jsem jí dlouze a vášnivě líbal.

,,To nebude potřeba.'' řekl jsem jí. Když jí odnesla tomu klukovi chvíli mě to mrzelo, ale řekl jsem si že to stejně bylo zdarma tak jsem to nechal být.
Při pomalé písni jsme se k sobě tiskli a já ji jemně hladil na zádech. Byl šťastný, že je s ní a klidně by s ní takhle protancoval celou noc. Teda aspoň do zavíračky. Pak se přesunuli do boxu a usmíval se na ni. Dlouho jsem ji naproti sobě sedět nenechal a sedl jsem si vedle ní a objal jí kolem ramen.
Když mi podala obrázek podíval jsme se na něj. Hned jak jsem ho uviděl do detailu se mi vybavila ta chvíle, kdy jsme tam takhle spolu seděli. Vítr ve vlasech a jeho dotyky po těle když zafoukal. Její tep míchaný společně s mým. Musel jsem jí hned políbit.
,,Děkuju. Je to úplně přesný. Měla by si se tím živit. Malovat třeba lidi na mostech nebo tak. Je to opravdu dokonalí.'' řekl jsem a strčil jsem si ten obrázek do kapsy. Pečlivě abych ho neztratil. Propletl jsem si s ní ruku, kterou neměla kolem ramen a políbil jsem jí do vlasu. Sledoval jsem taneční parket a prohlížel si hosty. Kluk, kterého Nat položila na zadek už byl zase v plném rozjaření okolo jiné dámy. Byl to ten typ kluka, který chodí do baru balit holky aby se s nimi vyspal. Nalije do nich tolik alkoholu, že mu kývnou na všechno. Měl jsem chuť takovýho bastarda popadnout a vyvést ho. Ne dveřma, ale skrz zeď nejradši. Trochu jsem se začal nervama otřásat.

,,Vydržím víc než si myslíš.'' řekl jsem a usmál jsem se na ni. Pak si ji, ale přitáhl jeden z hostu a měl jsem chuť po něm skočit. Ale uklidnil jsem se a vyčetl jsem zprávu z Natiných gest. Kolem procházející obsluhy jsem popadl sklenici něčeho, co jsem po vypití poznal jako Absint a než si toho stihla všimnout postavil jsem jí skleničku zpátky na podnos. Pití zdarma je to nejlepší řekl jsem si a usmál jsem se, když se mi Nat vrátila. Propletl jsem s ní ruce a chvíli se jen tak ladně pohupoval, když písnička spomalila. Ta se pak rozjela a z nás dvou už byla zase jen čmouha. Chvílemi jsem ani já nevěděl kde máme kterou část těla. Ale líbilo se mi. Když písnička skončila procházela kolem obsluha s tácem tak jsem jí zase nenápadně sebral dvě skleničky. Zase absint zjistil jsem po čichu. Jednu jsem podával Nat, než začne zase hudba hrát, ale pak mi došlo, že vlastně říkala že nepije alkohol, tak jsem začal tu skleničku zase stahovat zpátky k sobě.

Když dorazila Nat, jen mi padla brada. Vypadala úžasně. Kdybych jí neznal zamiloval bych se do ní. Ale v tuhle chvíli bych se s ní chtěl asi jen vyspat. A proto, že ji znám jsem věděl, že je kouzelná. Nechal jsem se vtáhnout dovnitř a sledoval jsem jak se pohybuje ve středu parketu. Když dotančila přišla ke mě. Ještě jsem tak trochu byl v ohromení a jen jsem z růže odtrhl podstatnou část stonku obral trny a lehce jsem jí ji zavedl do vlasů. Což rudá růže se k jejímu obleku hodila nejvíc.
,,Myslím že to nebude problém, zlato.'' usmál jsem a políbil ji. Pak jsem rukama sjel a lehce jí štípl do zadku. Jak poposkočila strhl jsem si ji k sobě a začal jsem se s ní pohybovat v rytmu hudby. Dělal jsem s ní otočky a různé výhazy. Stíhala mě perfektně, což muselo znamenat, že jsem tančil ještě pomalu. A tak jsme se pustili do tance s takovou vervou, že jsme museli mít okolo sebe volné prostranství, abychom nikomu neublížili. Byl jsem rád za rozepnutou košili. Aspoň mi bylo příjemně když mi pod ní zafoukal průvan.

<< Hotel

Dorazil jsem ke klubu a jak se zdálo dřív než Nat. Tak jsem se jen tak pohupoval na patách a zakecal jsem se s vyhazovačem. Vypadal přívětivě a neměl námitky. Líbil se mu můj řetízek. Opáčil jsem, že to je stará cetka co jsem dostal od kamaráda. Lhal jsem, ale přece nebudu někomu cizímu říkat, že to co mám na krku má cenu několik tisíc. To bych byl magor.
On mi to sežral a já jsem se začal procházet sem a tam. Byl jsem celkem nervozní. V baru jsem byl jen jednou a nedopadlo to tenkrát dobře. Pro toho zmetka tedy. Usmál jsem se nad vzpomínkou na toho bastarda, který tam dělal bordel.

<< pokoj č.5

Připluji na recepci. Recepční nikde a tak zase hodím klíč přes pult na věšáček a chtěl jsem odejít, ale podíval jsem se na vázu živých rudých růží. Tak jsem jednu vytáhl a zmizel než si mě někdo všimne.

>>Club

Jak jsem si tak pobíhal začal mi zvonit telefon. Zastavil jsem se a trochu jsem se vydýchal, než jsem ho zvedl.
,,Ano? Ahoj. Jistě rád půjdu. Sejdeme se tedy u baru ano?'' zaklapl jsem telefon a strčil si ho zpátky do kapsy. Vypadá to, že se jí nechtělo čekat do dalšího dne jako mě. Vzpomněl jsem si na Ryana jak tam seděl s dvěma děvčaty a usmál jsem se. Proč nezavolala jemu? pomyslel jsem si a bylo mi to jedno. Zavolala mě tak žádné otázky. Opět jsem vyrazil. Řekl jsem si, že ještě stihnu oběhnout park 3x a pak vyrazím do hotelu se připravit. Ryana s jeho dámskou společností jsem už nepotkal a po třetím kole jsem zamířil do hotelu.

>> Pokoj č.5 se zastávkou přes recepci pro klíč, bez postu.

<< Hotel

Doběhl jsem do parku a hned jsem se vydal po hlavní trase si zaběhat. Hlavou jsem kýval na pozdrav běžcům, cyklistům i bruslařům, kteří se rozhodli pro stejné zabití odpoledne. Udělal jsem 5 koleček kolem parku a sedl jsem si na lavičku. U stánku jsem si koupil láhev s vodou a tak jsem se trochu i napil. Prohlížel jsem si lidi, kteří kolem mě prošli, proběhli či projeli.
Někteří se tvářili zamyšleně, jiní naštvaně. Pár jich bylo veselých a někteří i bez výrazu. Prostě jen šli. Na lavičku vedle mě si sedl pár s kočárkem. Zvedl jsem se a šel se za nimi podívat.
,,Pěkné odpoledně přeji. Mohu se podívat?'' pozdravil jsem a ukázal do kočáru. Dívali se zaraženě, že se někdo tak mladý jako já zajímám o dítě v kočárku. Ale nic nenamítali a jen se usmáli. Naklonil jsem se a spatřil jsem v něm malou holčičku. Když mě viděla usmála se na mě.
,,Ta je roztomilá.'' oplatil jsem jí úsměv a posadil jsem se k nim. Pustil jsem se s nimi do rozhovoru.
,,Kolik už jí je?''
,,Bude jí 9 měsíců. Ale jsi jeden z mála na koho se usmála.'' pověděl mi její otec.
,,A co ty? Kolik pak ti je, že se takhle zajímáš o děti? Máš přítelkyni se kterou plánuješ?'' přidala se matka
,,Bylo mi 18. No není to úplně moje přítelkyně. Spíš taková známá. A děti zatím neplánujeme. Na to je ještě dost času.'' usmál jsem se, ale vevnitř jsem moc nadšený nebyl. Času na to bude, ale děti stejně nebudou. Mám jen tušení, že si Nat vybrala mě, ale nemám to potvrzené. A i když si mě vybere, děti stejně mít nebudeme, protože jim nechce ublížit.
Dál jsem si s nimi povídal ještě dobrých 10 minut. Než jsem se zvedl rozloučil se s nimi, naposledy se na malou usmál a zase jsem vyrazil běhat. Teď se mi nechtělo přes cestu a tak jsem jen probíhal přes trávník. Potkal jsem několik milostných pár, rodin na pikniku. A kus před sebou jsem viděl tři osoby. Nevypadali na milostný pár ani na rodinu na pikniku. Spíš partu lidí, kteří se šli posadit do parku a užít si. Ale když jsem probíhal kolem zjistil jsem, že jeden z těch tří je Ryan. Kývl jsem mu na pozdrav a běžel jsem dál. Neměl jsem chuť se s ním pouštět do debaty. Dál jsem radši už jen pobíhal po hlavní cestě, abych se s ním náhodou znovu nesetkal.

<< pokoj č.5

Když jsem procházel kolem recepce, trochu jsem si zívl. Byl jsem unavený, ale né dost abych šel spát. Jemným máchnutím ruky jsem hodil klíč obloukem na věšáček a dopadl přesně na věšák s číslem 5. Recepční se na mě podívala naštvaně, ale to jsem už mířil ven z hotelu. Před hotelem jsem se protáhl a trochu si tam zacvičil abych neměl tak ztuhlé svaly.
Nakonec jsem s otočil a vyběhl jsem směrem k centrál parku.

>> Park

Byl jsem zklamaný když mě pustila, ale co se dalo dělat. Měla pravdu.
,,A zkusila by jsi to aspoň, za zkoušku přece nic nedáš.'' naléhal jsem na ni.
,,Tak to je super. Tím se hodíme k sobě. Akorát já jsem lepší nešika. Moje nešikovnost má vliv i na okolí, zato ta tvoje jen na tebe samotnou''usmál jsem a a nabídl jí ruku, že jí pomůžu.
Dorazili jsme před hotel a já věděl, že je konec. Aspoň dneska teda.
,,No asi nám nic jiného nezbývá'' Oplatil jsem jí obejmutí a také ji pošeptal, že jí miluji.
,,Dobře, u jezera. A vezmu si plavky.''usmál jsem se nani
,,A zkus se prosím teda zmínit o mě.'' řekl jsem jí. Bez odpovědi se otočila a odešla. Díval jsem se za ní, dokavaď mi nezmizela z očí. Měl jsem strašné nutkání ji sledovat ale překonal jsem ho, otočil jsem se a vešel do hotelu. Prošel jsem kolem recepce, ukázal jsem klíč a pokračoval jsem dál do pokoje.

>>pokoj č.5

,,J8 taky nepotřebuju celé kuře, ale žaludeční šťávy mi začínají pomalu stravovat žaludek a není to příjemné.'' mrzelo mě, že nechce jít se mnou, ale aspoň jsem si mohl už taky vyblit věci na pokoji. Ten můj batoh stejně není žádné velké vybalování.
,,A vás tam žije víc po hromadě jo? Jak to u vás vůbec vypadá. A nemohla by ses tam o mě zmínit někomu. Jakože oklikou jsi přišla na to, že jsem lovec?'' ani jsem nedoufal v kladnou odpověď ale za zkoušku to stálo.
Než mi odpověděla a pomohl jsem jí složit deku. Popadl jsem ji a naposledy jsem ji dlouze políbil, než jsem si přes sebe přehodil bundu, kterou jsem nezapnul a ruku v ruce jsme pomalu vyrazili do hotelu.
Procházeli jsme kolem spící osoby. Začal jsem přemýšlet, jestli je to člověk nebo nějaký podsvěťan či něco podobného. Asi mi celá ta pravda změnila pohled na lidi. Usmál jsem se s šli jsme dál.

>> hotel Já i Natali

,,To je v pohodě. Už s tím netrap. Kdybych měl být celý život s tebou, tak i bez dětí, když si to tak budeš přát. Hlavně abychom byli šťastní.'' v tu chvíli jsem si ale uvědomil, že mluvím jako by si vybrala už mě. Přitom ještě se nerozhodla. Nebo spíš mi neřekla jak se rozhodla, ale tráví tu semnou veškeré ty chvilky. Že by to bylo její rozhodnutí. Neměl bych dělat ukvapené závěry dokavaď mi to sama nepotvrdí.
Začínal jsem už opravdu pociťovat příval hladu. Kalhoty mi už také oschly. A navíc bychom se na tom sluníčku začali pomalu připalovat.
,,Nemyslíš si, že by bylo dobré se jít někam najíst? Já jsem přeci jenom jinak tělesně stavěn a už jsem dobrých pár hodin nejedl. Zvu tě na něco dobrého.'' nadhodil jsem a čekal na její reakci. Ale přitiskl jsem si jí k sobě aby si nemyslela, že se jí chci třeba zbavit. TO ani náhodou.

Se zaujetím jsem poslouchal její se. Postupně to zaujetí ale opadlo v... ani nevím co. Strach? Hněv? Potřebu ji utišit? Ať to bylo co to bylo, když dovyprávěla sedl jsem si k ní a opřel jí zády o svůj hrudník. Schoulila se mi do náruče a tekly jí slzy. Chvíli jsem jí nechal aby to vstřebala, než jsem k ní promluvil. Vidět to tkhle brzo 2x za sebou muselo být pro ni hodně težký.
Sám bych netušil, co si o tom mám myslet, nebo co mám dělat kdyby se něco takového zdálo mě. Ale jedno jsem věděl 100%.
,,Tady ti Nat slibuji, že se to nikdy nestane. Kdyby jsme snad spolu někdy měli mít děti. Slibuji, že tenhle život nepoznají. Postarám se o to aby vyrostli bez vědomí toho všeho. Můžeme pak odjet k otci Goliáši. Ten by se o nás jistě postaral. Je to dobrý člověk. Pomohl i mě po smrti otce a do teďka mi neřekl co jsem. Když si mi to řekla ty, pochopil jsem, že to musel vědět i on, ale otec mu zakázal o tom semnou mluvit. Chtěl pro mě bezpečí jako bych ho já chtěl pro naše děti.'' Celou dobu jsem jí hladil po vlasech a střídavě jsem jí je i líbal. Pomalinku se mi v náručí zase uklidnila a volně dýcha.

,,Si piš, že nechám. Jsem na ně právem hrdej.'' řekl jsem a snažil jsem se tvářit nafučeně. Nešlo to moc dlouho a musel jsem se smát. Jak mohu zneužívat boha když na něj nevěřím.
,,Zapomínáš na jednu věc zlato. Ty kříže nevyrobil bůh, ale lidé a je jen pouze na lidech jak je využijí.'' sledoval jsem plynulost mraků nad námi. přemýšlel jsem nad její otázkou. CO se jí mohlo zdát tak hrozného, že o tom nechtěla mluvit, ale teď se mě zeptá zda to chci vědět. Týkalo se to snad mě? Nebo Ryana? Nebo její budoucnosti? Mohlo to být o čemkoliv a já jsem hořel touhou dozvědět se, o co v tom snu šlo. Ale mluvila o tom ztěžka a bylo na ní vidět, že jí dělá problém na to jen pomyslet natož aby o tom mohla vyprávět. A teď co. Co jí mám na to odpovědět. Nakonec jsem to vymyslel.
,,Jestli se ti nechce, nemusíš mi to říkat. Zajímá mě to, ale je na tobě jestli máš sílu na to o tom mluvit nebo ne. Klidně si promysli.'' řekl jsem a políbil ji do vlasů a hladil jsem jí přitom na zádech.