Příspěvky uživatele

Moje tělo se hýbalo. Nebo spíš někdo se mnou manipuloval. Slyšel jsem hlas, ale ozýval se jakoby z dálky. Pomalu jsem přestával vnímat co se se mnou děje. Jen jsem viděl jak se okolo mě zdvihá temnota. Veškerá bolest už byla pryč. Už jsem necítil. Už ne. Jen jsem seděl a před očima mi běhali obrázky toho, co všechno jsem s Nat prožil. Doufal jsem, že mě takhle neuvidí. Že nebude vědět jak zemřu. Že snad zachránila Ryana a jsou spolu šťastní. Jenže opak byl pravdou. Nat seděla u mě a ne u Ryana. Seděla a držela. Snažila se mě držet při životě. Ale nic z toho co říkala jsem neslyšel. Ani jsem nevěděl, že tam je. Jen jsem na ní pomyslel.
,,Nat....'' jediný co ze mě vylezlo. Zvrátila se mi hlavy a já o sobě už nevěděl. Upadl jsem opět do hlubokého bezvědomí.

//No.. ehm :) A Luko?

Pomalu přicházím k sobě. Bolí mě hlava a dělá se mi z toho špatně. V zádech cítím ostrou pichlavou bolest a k tomu se přidalo ještě něco se žebrama. Kde to sem? CO se to děje? nemohl jsem si na nic vzpomenou. Motala se mi hlava a měl jsem zavázané ruce. Překulil jsem se na záda a pokusil jsem se sednout. Což byla chyba. Jakmile jsem hlavu dostal do jiné úrovně, žaludek zaprotestoval a vše co jsem měl v sobě šlo ven. Stihl jsem otočit hlavou abych to nehodil na sebe. Když bylo po všem opřel jsem se o stěnu. ZAčínal jsem si na všechno pomalu vzpomínat. Stále mi bylo blbě od otřesu mozku a když jsem si vzpoměl, co vše mě donutila Kruela sníst nebo udělat, pozvracel jsem se ještě jednou. Dávivé zvuky se rozléhali celou jeskyní.
Začal na mě působit jed. Před očima se mi stmívalo. Cítil jsem chlad a teplo zároveň. Hlava mi občas padla, ale zase jsem jí vyrovnal. Chtělo se mi strašně spát, ale nesměl jsem. Kdybych usnul už bych se nejspíš neprobudil. Ztratil jsem mnoho krve. V tu chvíli jsem si uvědomil, že veškeré bolesti co cítim jsou nic oproti tomu, že sedím nahej na studené zemi. Aspoň jsem přes sebe měl nečí bundu. Zamyslel jsem se kde mám tepláky. Před očima mi mihl obraz škvařících se tepláků a mobilu. ,,Paráda'' řekl jsem si. V tu ránu jsem vyhodil další obsah žaludku. Dobře bez mluvení. Rukama jsem si přitáhl víc bundu aby mi nesjela.
Vzpomněl jsem si na Nat. Zaútočil jsem na ni. Kde je? Kam zmizela? Zabil jsem ji? Nebo snad Kruela? Otáčel jsem hlavou a snažil jsem se ji najít. Nikde jsem ji neviděl. Kousek ode mě ležel na zemi Ryan s dírou v zádech a stála u něj jakási dívka. O kus dál seděl vlk, ale zbytek scenérie mi zakrýval výběžek skály. Někdo tam ležel, ale nebylo poznat o koho se jedna.
Podíval jsem se ke kotly. Oheň už zhasl. Tam mám teplaky. vzpomněl jsem si. A Kruela je pryč. Někdo musel nejspíš osvobodit vílu. Přestala nad námi mít moc a radši zdrhla. Koukl jsem se na žebra a viděl velkou díru. Aha démon.. Hlavu jsem opřel o skálu a nechal ji chladit. V klidu jsem už vyčkával na příchod smrti a modlil se, aby se Nat nic nestalo. Dokonce jsem se modlil i za Ryana aby mu nic nebylo. Nat nemohla přijít o nás oba. usmál jsem se nad tou představou. Zavřel jsem oči a čekal.

Údery vykrývala hravě. Dělal jsem mnoho chyb jak jsem byl mimo, ale opíral jsem se do ran. Bylo na ní vidět, že jsou opravdu silné. Měl jsem mnoho nechráněných míst, ale nezaútočila do nich. Neměl jsem tušení proč. Pořád na mě mluvila jako by mě znala, přitom já znam jenom naši paní. Pro mě je paní celej vesmír. Najednou mi zabrněla ruka a vykopla mi meč. Trochu jsem se zapotácel a už jsem ležel na zádech. Silně jsem se praštil do hlavy. Hlava mě brněla jako blázen. Horší bylo, že jsem cítil v zádech ostrou bolest. Jak na mě ještě klekla, kámen o kterej jsem si rozřízl bok se ponořil ještě hlouběji. Silně mi tlačila loket do krku. Ani jednu z bolestí jsem nevnímal, bylo mi jedno jak to bolelo. Moje priorita byla se jí zbavit a pokračovat v likvidaci ostatních.
,,Miluju? Já miluju jen svou paní.'' řekl jsem hlasem, který ke mě vůbec nepatřil.
Snažil jsem se jí setřást, ale i když jsem bolest v zádech nevnímal oslabovala mě. A jak jsem se klepal, kámen mě řezal čím dál víc.
Jakmile mě udeřila, vybuchla ve mě zlost, nohama jsem ji chytil a odhodil. Dopadla na zem a začala se na ně zase škrábat. Ale to už jsem byl na nohách. Jak mi po zádech tekl pramen krve, a pulzovalo mi v ráně řítil jsem se na ni jen s holýma rukama.
Najednou se mi ale zůžili zorničky, a jak jsem na ní skočil nabyl jsem vědomí. věděl jsem o všem co jsem dělal doposud, jen jsem nevěděl o zbytku světa. Ale teď se mi vše vrátilo všechny chvíle s Nat. A vzpoměl jsem si na to jak jsem na ní neohrabaně spadl, když jsme spolu trénovali. Shodil jsem ji pod sebe aby to vypadalo věrohodně pro Kruelu, že s ní opravdu bojuji. Podíval jsem se jí do očí a pošeptal.
,,Nat, nejsem tu na dlouho, ale uteč. Během chvilky nademnou zase získá moc. Uteč. Vrať se na rozcestí a zahni. Na dalším rozcestí se dej.... dej... AAAA'' ostrá bolest v hlavě. Pocítil jsem energii, která nademnou získávala nadvládu. Nechtěl jsem s ní dál bojovat, ani s nikým z těch co přišli. Ještě jsem se na chvilku silou vůle vrátil.
,,Uteč.... Víla.... výstupem.... Miluju tě.... Nat...'' poslední co si pamatuji bylo jak jsem silně máchl hlavou. Udeřil jsem s ní o kamenou ze. Síla rány mě omráčila, roztrhla mi čelo a udělal jsem si i otřes mozku. Ležel jsem na břiše takže mi krev ze zad tekla pomaleji.

//ale zase moc nepřeháněj jo. přece jenom je to chudák nahej a nemůže za to :D

Stál jsme kousek od vchodu a nedočkavě čekal na nepřátele. Jako by se vynořili ze tmy a stáli tam 3 lidé a 2 vlci. Jakmile jsme dostali rozkaz, neohlížel jsem se na ty dva. Neřešil jsem jestli vyběhli hned nebo ne. Chtěl jsem úkázat oddanost své paní. Bez kusu oblečení, které by mě nějak omezovali v pohybu jsem se vrhnul na hlouček u kraje vchodu do jeskyně. Nevím proč jsem sivybral zrovna tuhle stranu, ale moje tělo mě tam zavedlo samo. I když bylo zřejmé, že uprsotřed byli vůdci a chtěl jsem získat hlavní, doběhl jsem na místo kde byli Nat a Raul. Jakmile jsem proti nim máchl mečem poprvé, v mím nitru se odehrával souboj zuřivější než tady na chodbě v jeskyni. Jedna část chtěl splnit příní mé paní a rozsekat je na kousky. Ta druhá, se jí v tom pokoušela bránit. Sama, ale netušila proč, jen věděla, že to není správné. Nat stála v ochromení a na poslední chvíli můj útok odrazila. Věděla jak bojuji a možní tím se jí moje tělo snažilo dát možnost, mě rychle porazit aby se mohli soustředit ve více lidech na jednou. Ať to bylo ale jakkoliv, ta část, která byla pro moji paní, se ale nevzdávala a získávala nadvládu. Opíral jsem se do ran a zároveň jsem si dával pozor na vlka, aby se mi nedostal do zad. Došlo mi, že bych to nemusel přežít, kdyby mě zezadu napadl. A hlavně je musela rozptylovat i moje nahota.

// TO už je vlastně Kruela na řadě co? Teď to začne :D

Spustil jsem meč a přeběhl ke kleci. Jednou rukou jsem odnášel klec a ve druhé jsem za sebou vláčel meč. Víla v kleci mě přemlouvala, ale neposlouchal jsem jí. Mysli mi zatemnilo přání mé paní. Po deseti minutách chůze jsem si řekl, že je to dost daleko. Schoval jsem klec za víčnělek skály a vydal se zpět. Byla, ale hrozná tma což zapříčinilo, že jsem musel někde špatně odbočit. Došlo mi to až když jsem začal zase slyšet řinčení boje, ale neviděl jsem je. Dostal jsem se na rozcestí na kterém bylo trochu vidět. Vybral jsem cestu a šel. Ale byla to špatná cesta. Za další zatáčkou byla potyčka a viděl jsem stíny které vrhalo světlo z ostří. Podíval jsem se opatrně a spatřil několik souboj na vlastní oči. Když jsem to tak přelítl očima, zjistil jsem, že to jsou jen holky a pár vlků. To nebude problém. Holky by neměli mít tolik síly. pomyslel jsem si a usmál se. Pak jsem se ale zamyslel. A nebo možná jo když sem přišli. Otočil jsem se a vydal zpět. Na rozcestí jsem si zvolil třetí cestu a došel jsem do místnosti. Vešel jsem na druhé straně, než jsem vyšel. Postavil jsem se opět vedle Ryana pozvedl meč. To čekání bylo nesnesitelné.

Ozval se rámus z chodeb jeskyně. Muselo jít už do tuhého. Stál jsem dál nahý u vchodu a byla mi krapet zima. Jakmile ale šlo do tuhého začal ve mě vířit adrenalin a to mě zahřálo. Nechal jsem se postavit jak si paní přála a vzal jsem si kuličku od ní. Snědl jsem jí a hnedle jsem pocítil příval sil. Teď bych porazil každého. pomyslel jsem si a čekal jsem jestli se k nám nezvaná návštěva přes ty démony dostane. Sledoval jsem Ashley jak mizí ve tmě jeskyně. Byl jsem zvědav jestli se vrátí nebo ne. Kolik jich tam může být? Kolik jich je na živu ještě? Mají šanci se k nám dostat? A máme mi šanci je porazit? Tolik otázek se mi valilo v hlavě a všechny byli zbytečné. Jediné co jsem věděl je, že jsem ochoten pro svou paní zemřít. Pro ni bych zabil kohokoliv na tomto světě, jen abych mohl být s ní.

Byl jsem potesen ze jsem splnil prani me pani. Dostal jsem dalsi lizatko a pistil jsem se do nej. Nahy jsem sel pak Pani vymackat bedary. Jsem jeji oblibenec. Ma me radsi. rikal jsem si a mackal jeden za druhym. Prskali mi po obliceji i po rukach a me to nevadilo.
Neco paninahle znepokojjlo a odstrcila. Netusil jsem proc ale kopala do domecku te panenky. A nadavala ji.
Kde se vzalo tu se vzali obje ili se tu dve obri stvoreni. Neco na ne krikla a poslala je do tunelu. Strcila mi do ruky mec a ostatnim strcilataky nejale zbrane. Postavila nas ke.vchodu a mame za ni zmrit.
provas cokoliv ma pani rekl jsem a pomalu vykrocil nahy do tunelu a cekal jsem utok.

// Omlouvám se, že jsem to napsal krátky. Ale byl jsem jen na mobilu a nechtěl jsem zdržovat.

\\A ty už se tu jinak neukážeš? čekal jsem celý odpoledne u mobilu u noťasu a tak

// To by bylo pěkné. Lukovi táhne na prdýlku :D

//pěkně si si zadělal :D

Paráda. Miluji zábavu. A naše paní chce sexy taneček tak ho bude mít. Bez otálení jsem začal vyluzovat skrz hlasivky nějakou melodii a začal jsem se do toho kroutit. Rukama jsem si jezdil po těle abych naší paní vyburcoval. Sem tam jsem trochu stáhl tepláky na zadku ale zase jsem je rychle natáhl. Pěkně s protahováním začal mi v kapse vibrovat telefon. Nevšímal jsem si ho. Když ale začal vybrovat už po 6 srhnul jsem tepláky a odhodil je pryč. Vůbec mě netrápilo, že tam stojím tak, jak mě rodiče stvořili. Horší bylo, že tepláky dopadly ke kotli na jeden uhlík a pomalu shořeli. Telefon ležel ve zbytku a byl pěkně roztavený. Neřešil jsem to. Byl jsem tam jen pro svoji paní a tancoval jsem jak jen mi to šlo. Jelikož ale byla zima, přirození nedosahovalo takové velikosti jako za tepla. Měl pouhých 10 cm.

To je vůči Lukovi nefér. Má jen tepláky