Příspěvky uživatele

Lehce jsem nad celou situací pokrčila rameny a rozhlédla se po klubu. Už tam bylo celkem liduprázdno, pravděpodobně všichni odešli do klanu na tu párty. Mám tam jít?.. Nakonec jsem se rozhodla, že zůstanu. Přece jenom, jít mezi upíry.. Nic pro mně. Přemýšlela jsem, zda jít do hotelu a jít se trochu prospat, ačkoliv spát se mi ani v nejmenším nechtělo, nebo tady zůstat a bavit se, ačkoliv už jsem tady toho smradu potu, vrtících se těl a všecho možnýho měla dost, nebo zvolit procházku městem. Vyhrála procházka a já odcházela pryč.
"Tak čau, no." pokrčila jsem klidně rameny směrem k Dray, která byla už fakt vožralá. To samé ta holka vedle ní, která do ní byla zavěšená. "Fuj." zavrtěla jsem hlavou ale tak, aby to ani jedna neslyšela. Byla to spíš taková nenucená poznámka ode mně pro mně. Vyšla jsem pár minut za nimi a zamířila pryč.

//kostel

Když za náma přišel ten červenovlasej, namakanej kluk, podezíravě jsem se na něj podívala. Nabídl nám skleničku. Předpokládala jsem, že platí, ale teď jsem se seznamovala s Dray a podle všeho to bylo na dobré cestě, nechápu, proč nám sem tehle chlapeček lozí.
"Dnes mi chlast stačil, díky. Teď kdybys přestal zavázet a šel si třeba támhle za tvým kámošem," ukázala jsem na Jaybeeho "bylo by to to nejlepší, co mě kdy potkalo." odrkla jsem, sundala jeho svalnatou ruku z mého ramene a nechala mu jí spadnout podél těla.
Obrátila jsem se na Dray a podívala se na ní. Doufala jsem, že ho taky nějak odpálkuje, že to není nějaká děvka, co by se s ním nedejbože hned vyspala. Ikdyž, svalnatej je dost.. Ale co, do ní mi nic není.
"Mimochodem, já sem Arya." poznamenala jsem a bylo mi jedno, jestli odpoví i ten kluk.

"Díky." zamumlala jsem, když ke mně přisunula drink. Ihned jsem se napila. "Chutná po jablku." usmála jsem se připitoměle. No nekecej! A po čem bys asi chtěla, aby chutnal APPLE stock? Po melounu třeba, ne? nahlodával mě vnitřní hlásek a já si až potom uvědomila, jakou blbost jsem to vypustila z pusy. Zasmála jsem se. "Po čem asi jiným.." Když začala něco mlet o pozornosti a o těch klucích, zvedla jsem se.
"To neuděláš!" vyznělo to spíš jako otázka než zákaz. Každopádně mě buď přeslechla nebo dokonale ignorovala, ale šla dál. Ti kluci byli skutečně po jejím vystoupení pěkně rozrajcovaní, a když přišla, jen jsem propukla v smích. Když řekla, že ty "čuňata mohou při pohledu na kozy roztát", už jsem to nezadržela a tlemila se. Možná na tom měl svůj podíl i alkohol, a já ztratila zábrany.
"Pojď!" čapla jsem jí za ruku a táhla na parket. Postavila jsem se co nejblíž těm dvoum klukům (René a Jaybee) a začala s Dray tancovat něco mezi tangem a erotickou předehrou. Díky alkoholu to bylo pro střízlivého spíš k smíchu, ale pro někoho, kdo se sotva držel stolu, super podívaná.

Pozdrav jsem jí oplatila úsměvem. Zachytila jsem její pohled na parket a s uličnickým výrazem ve tváři tam také pokynula.
"Nechces jít na parket? Omámit pár těch ňoumů?" ukázala jsem na kluky slintající na druhé straně klubu. Mlsně okukovaly tančící ženské pohlaví a pravděpodobně se hecovali, kdo koho dřív sbalí.
Páni, vypadá docela v pohodě.. Že bych se zdržela dýl?.. Za tuhle by to stálo. usmála jsem se a rozhlédla se po klubu. Barman se právě přetahoval s nějakým červenovlasým klukem o chlast mě neznámého druhu. Takovýhle typy kluků ještě sou? Vyholený, červenovlasý.. Ale namakaný.. usmála jsem se na něj a nervózně se začervenala.

//pokoj 7

Nějakým způsobem jsem přeběhla park. Byla jsem tak pohroužená do Facebooku na mobilu, do kterého jsem pořád čuměla, a tak natěšená na tanec, že jsem vůbec nevnímala okolí. Když jsem se probrala z tranzu, stala jsem asi dvacet kroků před klubem. Byl celkem eroticky naladěný a na mé náladě to také celkem přidalo. Zkousla jsem si nervózně ret a sebevědomě otevřela dveře. Hned ke mně přiběhl nějaký chlápek s cigárem v ruce. No to si děláš kozy.. ušklíbla jsem se znechuceně.
"Nazdárek kočičko, tebe jsem tu ještě neviděl.." usmál se podle. Prohlédla jsem si ho od hlavy až k patě. Nebyl zas tak ošklivej, ale úplně si to u mě pokazil tím cigárem. Chytila jsem mu ho a típla. Nedopalek letěl ze dveří ven.
"Co jako děláš?!" vylétl smutným a zároveň agresivním tónem.
"Tohle si odpykáš." chytil mě za zápěstí a táhnul na záchodky.
"Tohle si vyprošuju! Pusť ty prase!" kopnula jsem ho do rozkroku a on, oslaben, mě pustil. Ihned jsem letěla za ochrankou, ukázala červené kruky na rukou a oni ho během chvíle odvedli.
"Ani to cígo dámě nenabídnul.." zamumlala jsem a mé další kroky vedly na bar, kde seděla nějaká holka. Dost pěkná.
"Čáu." usmála jsem se na ní a přisedla k baru.
"Jednu vodku." pokynula jsem barmanovi a se slovy "Na zdraví." jsem jí vypila.

Potěšil mě její vstřícný a upřímný úsměv. Oplatila jsem jí ho, avšak klesl mi, když oznámila stav jednolůžkových pokojů. Sakra..
"No tak fajn, to by šlo. Mockrát děkuju." opět jsem se usmála a předala jí hotovost. Pečlivě jsem jí odpočítala a dala jí dýško, asi padesátikorunu. No co, aspoň něco. Všimla jsem si poslíčka stojícího u výtahu.
"Jinak zavazadla žádná nemám, jsem tu narychlo. Takže pomoc poslíčka nepotřebuji. Ještě jednou děkuji za ochotu, pěkný den." usmála jsem se, převzala si krásně zdobený klíč a v otrhaných hadrách zkoumala krásy hotelu. Vidím to tak, že mý první kroky povedou do obchoďáku. usmála jsem se a pomalým krokem se vydala k výtahu a hledala svůj pokoj.

//pokoj 7

Doběhla jsem do města Mortal. Bylo celkem hezké, ale na mě až moc velké.. Každopádně, nějaký čásek bych tu strávit mohla.. usmála jsem se na jednu stařenku, která šla okolo a zastavila jí.
"Dobrý den, omlouvám se, jestli obtěžuju, ale je tu někde hotel? Kde?" vysolila jsem na ní a přívětivě se znovu usmála. Vyslechla jsem si souřadnice a když si mě přejela přísným pohledem a pronesla něco ve smyslu "Jen jestli na to budeš mít..", jen jsem jí sjela pohledem a zašeptala : "O tom, co mám teď, se ti zdálo celej život a ani dvacet let důchodu by ti na to nestačilo, ty jedubabo." nechala jsem jí za sebou stát s otevřenou pusou a s úsměvem se doplazila k hotelu. Páni, měla pravdu.. na tohle asi fakt nemám. No, za zkoušku nic nedám. otevřela jsem a šla za recepční.
"Dobrý den, chtěla bych se ubytovat. Pokud možno na jednolůžkový pokoj, ale přežiju i někoho jinýho, v případě nouze." usmála jsem se na ní a zadoufala, že tam nějaký volný pokoj bude.